2

Dříve, než začnu s čímkoli jiným, musím se zeptat: Znáte Dva?
Dva jsou taková indie trance jazz techno folková skupina... Nebo spíš duo...
Pop neexistujících rádii...
Doporučuji třeba Tropikal animal nebo Tatanc... Super!
Možná je znáte, nahráli soundtrack k Botanicule...

Byli jsme na nich předevčírem v Hradci Králové. Samozřejmě nikoli náhodně, nýbrž naprosto cíleně...
Bylo to krásné.
Tak blízko transu jsem už dlouho nebyl...
Krása. Hned na začátku nás vyzvali, abychom šli těsně před ně tančit, že z toho budou mít radost...
Po čtyřech písničkách jsme se konečně rozhoupali a musím říct, že radost jsme měli vzápětí i my...
Hned po příchodu "do kotle" jsem zjistil, že to tančení má "fakt něco do sebe" a už jsem se neudržel.
Po dvou písničkách jsem si sundal boty a bylo to krásnější a krásnější...
Jediné, co bránilo absolutní dokonalosti okamžiku byla absence jedné zcela konkrétní osoby... :-)
V přesladkém opojení hudbou, atmosférou, tancem, přicházejícími imaginacemi a neskutečně vysokou hladinou endorfinu v krvi nám ty dvě hodiny utekly, jako by to bylo dvacet minut.

Snil jsem sny


BYL JSEM STROM a moje listí bylo peří
KOUKAL JSEM DO SLUNCE a hvězdy vytvořily tunel
ŠEL JSEM PRALESEM
BĚŽEL JSEM STEPÍ
LETĚL JSEM NAD ZEMÍ


Snil jsem sny


[Tys byla v každém z nich]


(stvořeno hned po koncertě...)


---
Dnešek byl krásný!
Skončil školní rok, což samo o sobě nevidím zase tak moc kladně, ale budu teď mít čas na všechny svoje blbůstky a projekty (výroba cajonu, elektrické kytary, výroba chrpy z drátu, vraní lebky z drátu, postav z Botaniculy z drátu, vyjití na K2 u nás na schodech, velkolepá podširáková vandrtour, ...)


Hlavní událostí dnešního dne bylo ale převelmi příjemné (tedy alespoň pro mě, byl bych hrozně rád, kdyby oboustranně) setkání... Setkání, na které jsem se těšil a zároveň se ho dost obával...
Kolikrát se to nezdá, ale jsem docela dost nesmělý... 
Bohužel se to vždycky snažím nějak zakrýt a dělám hlouposti a pak si to hrozně vyčítám :-)
Jsem neskutečně rád, že k němu došlo ;-)




Ranní slunce ti rozčesává vlasy
Se svěžím vánkem se dělím o tvůj dech
Jsem nervózní ten pocit znáš snad taky
V rozechvělé ruce držím tvůj papírek


(jen a jen pro tebe, A)


---
Co ještě říct o dnešku?
Snad to, že jsem si za peníze z Matematické olympiády koupil "Imaginaci jako prostor setkávání s nevědomím", že jsem strávil krásně máničkovskou půlhodinu se svým , pro mě velmi drahými, spolužáky, přijel domů, lehl si na gauč a najednou bylo o dvě hodiny později...
Takže lorem ipsum jsem odpoledne docela brutálně a nelidsky zabil, což mé perfekcionistické superego docela špatně nese, ach jo...
Ale dopoledne všechno hravě vynahradí...


Tak a jdu hrát Pokémony...


Ať vás to volno nesežere!
Nasaďte mu otěže a udělejte z něj nejlepšího přítele!
Fiach

Dnes záležitost poněkud staršího data...

Listopad loňského roku...

V podstatě povinná práce na téma protiklady...

Ne, že bych zastával názor, že život a smrt jsou protiklady, ale školní práce je školní práce...

Možná další z náhledů do mého světa... ;-)

Dneska jsem, teda kromě toho, že jsem zaběhl 3km za 10:33, což není úplně špatné na to, jak mě bolely nohy, konečně natáhl kovové struny místo těch tří nylonových... Zní to božsky...

Vzhůru do nevědomí!

Fiach

p.s.. omlouvám se za kvalitu, je to jen fotka...

Slunovratní mračno

Víte, co je dnes za den?

Dnes je Alban Hefin, svátek Pobřežního světla (pobřežních světel), jinak též, ano, letní slunovrat...

Jeden z nejdůležitějších keltských svátků. 

Pobřeží je místo, kde se střetá moře, pevnina i obloha... Je to místo, kde jedno končí a druhé začíná...

Alban Hefin je svátkem spojování a utváření...

Víte čím je ještě tento den významný?

Pokud ne, srolujte úplně dolů až na úplný spodek...

Stojí tam: Rozjeto na Alban Arthuan roku 2011...

Rozjeto o zimním slunovratu 2011.

Můj blog je tu s vámi, moji milí, už půl roku!

Taková doba...

Nějak nemůžu uvěřit, že jsem to tak dlouho vydržel...

Obvykle u takovýchhle věcí nevydržím déle než měsíc...

Ale protože tenhle blog je můj způsob jak se vyjevit světu, jak ukázat, kdo jsem vlastně zač, rozhodně neplánuji s tím přestávat...

Čili, vážená neznámá milovnice tohoto blogu, mám pro tebe dobrou zprávu - budu tady dál...

To jen takové ubezpečení :-)

Hrozně děkuji všem, kteří mi to tu navštěvují a líbí se jim tu...

Jste to vy, pro koho je tento blog...

A mezi námi, bez vás by to přece jenom asi nešlo... ;-D

Kdyby mi to tu nikdo nečetl, už bych se na to vykašlal dávno...

Takže díky za podporu!

Každopádně vám nabízím pohled ode mě z okna...

Ať se vám líbí!

A ještě trochu toho psychedelična...

Jinak teď se momentálně nořím stále dál do hloubek indie rocku...

Pokud vás to zajímá, jsou to třeba mí oblíbení indie rockeři s nevyslovitelným jménem: The Rural Alberta Advantage - doporučuji Deadroads, The ballad of the RAA nebo mou velmi oblíbenou By the Dethbridge in Lethbridge...

Docela zajímavé je (a možná vám to docela dobře osvětlí moji aktuální náladu), že od té doby, co jsem přišel domů, poslouchám prakticky jen písničky, které mají v názvu love...

To jen tak k mojí aktuální náladě, k mému aktuálnímu emocionálnímu rozpoložení...

Mějte se krásně!

Fiach

p.s.: včera jsem byl v Brně kvůlivá Šuplíku fantasie, na autorském čtení, a vzhledem k tomu, že jsem vyhrál poukázku na knihy v hodnotě 1000K, MÁM VLASTNÍHO SKÁCELA! 

Což, mezi námi, je prostě super!

(Básně II a Hodina mezi psem a vlkem)

p.p.s.: indie rock je zkrácenina z independent rock, ne indian rock...

Mahler rotující

Začal jsem experimentovat s gifem...

Fiach

p.s.: klikněte si...

Vidět a padnout vyčerpáním!

Musím vám něco říct...
Je to zpráva stará už deset dní, ale co...
Znovu jsem se zamiloval!

Věc se má tak. Byli jsme na MČR ve sprintu. V Děčíně.
Mistrovství nakonec dopadlo docela dobře - třetí se ztrátou 6 vteřin za prvním (čtvrtý na mě ztrácel asi půl minuty...)
Co bylo ale hlavní, bylo to, že jsme pak spali v Kamenickém Šenově.

Kamenický Šenov je docela vtipné město... Hledali jsme tam obchod s jídlem, protože kamarád neměl snídani...
Co myslíte? Šli jsme po ulici a vpravo: Sklo, svítidla, za chvíli, hned za tím: Svítidla, lustry...
Za dvacet metrů vlevo: Jiří Zelený - Lustry...
Prošli jsme snad celou vesnici nebo město nebo co to vlastně je a nenašli jsme ani jeden obchod s jídlem.
Zato jsme našli sedm obchodů s lustry...
Od té doby je Šenov prostě město lustrů...
Tam kolem jsou všechna města tematická... Česká Kamenice je třeba město pochybných hospod (lidově pajzlů...)

Každopádně ale Kamenický Šenov, jak známo, leží v Lužických horách...
Nikdy předtím jsem tam nebyl. Stačil ale jediný přejezd z Děčína do Šenova, za soumraku, s mlhou kolem těch krásných kopců a zamiloval jsem se do toho kraje... Prostě láska na první pohled...

Nevím proč, ale když se na tu scenérii podívám, řeknu si: "Tady se prostě musel odehrát Máj..."

Pokud jste tam ještě nikdy nebyli, doporučuji!
Asi určitě máte více či méně jiný vkus než já, ale kdo neviděl Lužické hory v mlze, jako by nebyl...

---
Říkal jsem 
   tenhle kraj musí být náš


Při cestě večer ke Klíči
   vidíš až tam 
   kam vždycky jsem chtěl vidět
   za obzor a ještě záž


Mlha tam v kraji všech Máchů
   válí se mezi krovy


A u kostela v městě lustrů
   mají dva hřbitovy


(11.6.)




---
Emoce podloží
   lomcují pohořím
aleje homolí
   v mlze se louhují
Krávy se pasou


Varhany duní
   staletým údolím
Tady se setkáš 
   má milá
   v jeteli
Se svým Máchou


(11.6.)


Vidět a padnout!
Fiach


p.s.: všichni, kdo to tu navštěvujete, i vy, kteří jste tu nikdy nebyli, jste srdečně zváni na náš Koncert pro Afriku! Zítra o půl osmé v DiODu!


p.p.s.: oba kousky jsou decentně věnovány, A., tobě... Ani lehce, ani naplno, ale přesně tak, aby ti to udělalo radost...

Konečná Afričanka

Po chvilce odmlky se vracím s finální verzí Afričanky...

Není tak malinká - ta minulá má asi 8x5 cm, finální asi 15x10...
A je opravdu finální...

A pokud jsem byl s minulou docela spokojen, s touto jsem opravdu spokojen...
Vy kdož se pravidelně pohybujete po chodbách naší školy, budete v tomto týdnu snad mít možnost vidět ji naživo. Ale to už závisí jen a jen na Meduse...

Tady je po docela schopné úpravě:

A tady je bez úprav (jakýchkoli), jen fotka:

Ať se daří!

Fiach

Černoška

Dnes se toho tolik událo...
Za prvé se mi nepovedl závod, za druhé jsem vyhrál poukaz na 1000K na knížky...
No a za třetí - zveřejnili nominace na mistrovství Evropy dorostu...
Byl jsem docela dost nervózní, jestli mě nominují, protože se rozhodovalo mezi mnou a jedním z mých hlavních soupeřů. Měli jsme stejně bodů v nominačním žebříčku...
No a co myslíte?
Ač jsem všechny nominační závody šel vyrovnaně v docela pěkných časech a umístěních a on šel dobře jen dva, nakonec jede on a já jsem náhradník...
Náhradník... Achjo, vždyť to je úplně na prd! Stejně nikdo neonemocní a nic si s ničím neudělá, takže lorem ipsum je mi to docela ke dvěma věcem...
A já tam tak chci!

No nic, nemá cenu vztekat se jak batole, když budu makat, mám další šanci příští rok...
Příští rok je MED v Izraeli...

Každopádně (a bystří už jistě ví, že po každopádně přichází vždycky něco důležitého)
příští týden pořádáme koncert pro Afriku. Což mimochodem je docela průser, protože ho uvádím a fakt nevím, co budu dělat, co budu mít na sobě a tak... Ale to je jedno.
Medusa dostala za úkol stvořit program, tak jsem si říkal, že se k ní přidám (abych toho neměl málo, že?)

A tak mi předevčírem v deset večer vyrostl pod rukou, během deseti minut kreslení, portrét černošky...
Jsem s ním docela spokojený, tak jsem se chtěl pochlubit :-) ...

Tak pěkné dny!

Fiach