Hic sunt corvos

Ač spící
stále jsem
maso rvoucím
srdcem vroucím
neustále snícím
stříbřícím
a zevnitř hnijícím
krkavcem

kosti rvoucím
a uvnitř řvoucím
skrznaskrz
černočerným
krkavcem

Vždyť se jen koukněte, jak mi zobák narost!
Ze svých dávných činů promrzlý jsem na kost!

Za mnohé stydím se, nemám z toho radost...
Dnes dvaadvacátou objevil jsem pevnost...

Jsem slabý ve svém výkroku.
Jsem pomalý posel pokroku.

Lidé, jsem prostě tím kým jsem -
do hloubi černočerným krkavcem.

F, jako fiach