Strange things are around us, my dear...

Jsem jako kadidlo
          na půdě
převržená a prázdná
          nádoba na Boha
předurčená k naplnění
          láskou
však ponechaná napospas
          sama sobě

Jako loď bez lodivoda
          zanesená prachem
          propláchnutá samotou
Jediné co chci -
          - nějak se dostat k tobě

(27.12.)

---

Spikli se na nás
          milá má
Mraky se sešly
          ze všech stran
A místo Měsíce
          v temnotách
Je slyšet kapek
          ozvěna

(27.12.)

---

-hvězdička-
varianta poslední:


Spikli se na nás, milá má
Mraky se sešly ze všech stran
A místo Měsíce v temnotách
          týden v ozvěnách

(29.12.)

---

Všechno pro Ní...

Spěte klidným spánkem...

F

The Power Of Independence

Možná jako malý dárek, možná jen tak, abych si udělal radost
vám představuji svou grafickou blbinku...
Aneb co dělám, když mám dělat...

F

Vložte Ježíše II

Je už trochu pozdě, přiznávám, ale přesto vám všem přeju krásné svátky...

Ať máte vždycky v srdci alespoň trochu místa pro lásku...

"Neboť On je láska..."

Posledních pár let na mě mají Vánoce čím dál, tím menší vliv...

Je to možná trochu škoda, ale alespoň jim můžu dát smysl, který chci a který považuji za správný...

Pro mě jsou Vánoce o Teple. Nemusí to být nutně rodinné teplo, spíš bych řekl, že je to i rodinné teplo, ale spíše to, že najednou vám napíší přátelé, kteří vám nenapsali už půl roku a dlouho jste je neviděli...

Nepočítám takováta vánoční klišé, básničky a tak - z toho mám docela husí kůži.

Naprosto nečekaně jsem dostal dopis z kraje Johanna Wolfganga Goethe(ho) a Heinricha Heine(ho)...

   (ne přímo z Jejich kraje, ale z jihu, takřka Předalpska...)

Začíná krásným slovem Ahoj...

Von meiner entferntesten Freundin (Ich hoffe ich kann sie "meine Freundin" heissen)...

Nevím, jestli jsem na stará kolena přecitlivělý, ale prostě mě to opravdu potěšilo...

Also danke, Anna, ich weiss nicht, ob ich zu überempfindlich bin, aber es hat mich wirklich sehr erfreut...

Mějte se krásně!

F

p.s.: nevykládejte si to, prosím, nikterak ortodoxně křesťansky, možná vůbec křesťansky...
Ale stejně, všechno nejlepší, Pane Ježíši...

...a je tu bezmocnost té chvíle...

BLUES PRO DÍVKU S KRÁSNÝMA MODRÝMA OČIMA

Vysoko nad mojí hlavou
černé kavky se modrají
když potom dolů padají
dech nad tím zůstane stát
jak moc mě chtělo by se smát
když i pan Čas zastaví se na rohu
a blýská svou hlavou lysou
vy jen se smějte - já nemohu

Můj úsměv ten lysý lotr vzal
a s ním i tebe milá má
když s tebou mi štěstí odebral
a zavřel je posměšně v hodinách

Ručičky tikají stále pomaleji
a přichází bezmocnost té chvíle
kdy všechny výkřiky míjejí se cíle
a jediný klíč je tvoje jméno
Tak prosím, pomoz mi, má Máří Magdaléno
dokud pan Čas stále blýská na rohu
dřív než se utopím v beznaději
pomoz mi vyplavat - sám nemohu

(Tak prosím, lásko, zas
najít si mě zkus
vždyť tohle není
lovesong,
ale blues)

(21.12.)

---
Medusa jistě pochopí...

Dodatečně si uvědomuji, že je tam několik prvků od Skácela, Blatného a Hraběte...

Alespoň vy buďte šťastni
F

Rok ve větru

Proč jsem tak dlouho nic nenapsal?
Tohle jsem si nemohl nechat ujít...

Toto je totiž...

STÝ PŘÍSPĚVEK                                                                                             PŘÍSPĚVEK K VÝROČÍ

a to zároveň!

Je to rok, opět zaplanou světla Artušova a opět se zrodí Sluneční bůh.
A já tu budu s vámi dál...

Je to rok, co jsme s Múzou uviděli náhorní plošinu a řekli si: "zkusíme to"
Rozbili jsme tábor, zapálili oheň a zjistili, že je nás odtud slyšet docela daleko.
Tak jsme začali žít na této plošině a zpíváme tu a žijeme díky vám...

Těší mě, že je tu někdo, koho pořád baví číst/prohlížet/kritizovat to, co jsme s Mojí malou vytvořili...

Protože je toto slavnostní chvíle, nebude dnes nic mého, ale ukážu vám střípky, které jsem našel v hlubokých sítích...

     Nález první... poetický:

Masks
She had blue skin,
And so did he.
He kept it hid
and so did she.
They searched for blue
Their whole life through,
Then passed right by-
And never knew.

(autora bohužel neznám)


     Nález druhý... muzikální:

Arcade Fire - Sprawl II (Mountains Beyond Mountains)


     Nález třetí... myšlenkový:

...a to pro mě velmi potěšující, neb jsem se s ním naprosto shodl...

z infjconfessions:

INFJ Confession 3203) 
I am a male INFJ. I am attracted to both men and women. 
I don’t put orientation in love. Love is love just like how a bird is a bird.

     A nález čtvrtý... vizuální:

...vizuálno i číslo 4 jsou pro mě důležité...

(Caspar David Friedrich - Der Wanderer über dem Nebelmeer)

---

Tak ať se vám tady tedy líbí, ať vás jen tak nezklišuju a mějte se božsky!

Leť krkavče, jen leť!

Fiach bhán

Já vyvolím si tě, jednu z milionu

Přecházím na trošku apokalyptičtější témata...
A asi nebyl bych to já, kdyby to nebylo aspoň trochu milostné... no, je...
Vlastně je to ztělesnění milostnosti s trochou vůně apokalypsy...

Experimentuji s volným rýmem...
Neumím to...

---
Já vyvolím si tě, jednu z miliónu
a tančit s tebou budu do skonání věků
až i hvězdy přestanou plakat a
nad světem otevře svá křídla tma

(pak otáčet se budem věčně kolem
toho, co bývalo středem světa)

a nemusíš se bát -
   tam kde nebezpečí snad by byla
   tam rozprostřu svá křídla já

a Tak kráčet budem spolu
vstříc západu který vlastně nebyl
a dýchat lásku, které říkali
          jsme vzduch

Dlouho tak dlouho jak jen se 
   nám bude líbit

(9.12. - věnováno Jí)


Poslední dobou mám pocit, že žiju jedno velké deja-vu...
Mám tušení...

Žijte, jak jen to půjde...
Fiach

Prohlášení

Já, Fiach, bych tímto chtěl něco říct...

Ze srdce se omlouvám všem, kterým jsem kdy ublížil.

Ublížil neláskou...

Není to tím, že bych zničehonic přestal mít rád.
Chtěl bych milovat z celého srdce, ale nejde to, ono mi to nedovolí...
Ne, že bych najednou přestal milovat, prostě jen nemám dost lásky...
Aneb chtěl bych, ale nejde to...

Ze srdce (možná spíše z břicha) se vám omlouvám, všem kterým jsem kdy ublížil svou neláskou.

Jsem hrozný člověk... Doufám, že mi odpustíte...
Fiach

vzpomínka na Jiřího Koláře

V neděli vstaň
protáhni páteř
vyklep z vlasů pavouky
vymeť z očí pavučiny
obal se santálem
a hoř
.
Hoř dokud nedosáhneš
východního pólu
tam klekni 
olámej ze sebe uhlí
vyhrab díru 400 stop hlubokou
a do ní stáhni svou kůži
zahrab a navrch zapíchni
svou stehenní kost
.
Projdi stěnou
usedni na křeslo
nacpi dýmku
a začni vyfukovat obláčky
...
Opakuj tak dlouho
dokud se nestaneš vonnou tyčinkou

(4.11.)

Tramonto vicino al Rialto

Perdona il mio italiano...

Fiach

NegaPaulo

Slyšte slyšte!
Už před týdnem jsem dokončil můj další takový negaprojekt...
Portrét Paula Coelho.

Tenhle.


Je v tom docela hodně chyb, moc to nesedí, obzvlášť v některých částech, ale ve kterých vám radši říkat nebudu... Zkušený pozná, nezkušený snad ne...
Ale v celku jsem docela spokojen...

Takže asi postupně...

Nejdříve oči - je v nich nejvíc detailů a nejsou moc o plochách, takž je s nimi dost zábavy...

Pak něco kolem - nedá se začít na druhé straně hlavy, protože ještě nevím, jak budou vycházet vzdálenosti proti sobě... Fáze neustálého ujišťovaní, jestli jdu správným směrem, neustálý strach, že někde udělám něco moc špatně...

Postupně pronikám do těch světelně a detailově bezpečných částí, neustálé mhouření očí kvůli stínům a vlastně světlům...

Detailově bezpečné části (není moc stejnorodých ploch - typicky vlasy, velké plochy různě osvícené kůže...) jsou zaplněny, přecházím na světelné plochy, protože vlasy a vousy jsou docela lahůdka...
Ale i na ty nakonec dojde - takže od toho nejhezčího: přichází bradka.

Po sléze i vlasy.

Takže všechna práce je hotova a přichází závěrečná fáze porovnávání, neustálého odstupování, zjišťování, že to vůbec nesedí, snažení to ještě zlepšit - takže zesvětlování oproti ostatním částem - ...

...a konečného házení flinty do žita s konstatováním, že jsem do toho dal, co jsem mohl a abych to zlepšil, musel bych to udělat celé znova. Po týdnu taky zjišťování, že jsem s tím vlastně dost spokojen a tedy vlastně vypuštění do světa.

Takže takový je Paulo:

Omlouvám se za kvalitu fotek, je to z mobilu... Takže se omlouvám, že jsem mu ukrojil místo nad hlavou...

Ať žije Paulo Coelho!
F