Říkám tomu anarchon...
Vzniká tak, že se člověk uvolní, popustí uzdu svému vnitřnímu jazyku a jenom chytá ty kousky vět, které zaslechne resonovat ve své hlavě...
Nejsem si tím úplně jist, ale myslím si, že je to taková forma aktivní imaginace, ač ve velmi vzdálené podobě...
Zkuste to, je to dost zajímavá metoda... Já osobně ji mám dost rád...
Zkoušel jsem to zapisovat se zavřenýma očima, abych se lépe soustředil, ale pak jsem to po sobě nepřečetl...
Tak tedy jeden z prvních mých anarchonů...
Primanarchon
Ta stará
vůně papíru
přilákala moji duši
teď snaží se
popsat svět
života pomocí tuhy
homo donquijotis
básně ticha
zobák klape
neblouzni, sni!
dobří snové
jak obroušená kůže stromu odštěpuje se, aby vidět bylo
zelené vitální jádro
novou inspiraci!
křič, ale potichu
čáry stojí
stojka čaruje
duň!
syntéza funguje
rak leží
čichej
dědictví homo poeticus
okolí sálá
syndikátní čokoláda
plivance duše zadržené v okamžiku snění
ticho hučí
poet medituje
s tužkou v ruce
cestuj očima
mluv rukou
klapot je ve všem
feel the rhytm, heer the voice
Mona Lisa
Jak Lisa bez Mony
Jak Mona bez Lisy
donkichot sní
vnímej centrem!
slon škemrá
strom tancuje
kraj se topí v citech
Mademoseille, s'il vous plait, excusez ma danse
studna duše
hlubina inspirace
volné verše
člověk, meditace
přemož
hlavybol
přemož
srdcebol
Jak Lisa bez Mony
Jak Mona bez Lisy
Jak Lisa bez hmoty
Jak Mona bez viny
Simone? Si, Moně
lidé milují
duní mi v uších
slova chycená ve vzduchu
tvoje jméno
syntéza funguje
slovní fúze
vzniká
citové slunce
hučí v uších
zalévá stromy světlem
emocí
dunění moci
života
volné svobodné
slyší šustění a dusot
bosé verše
Žádné komentáře:
Okomentovat