22. 12. 2012

...a je tu bezmocnost té chvíle...

BLUES PRO DÍVKU S KRÁSNÝMA MODRÝMA OČIMA

Vysoko nad mojí hlavou
černé kavky se modrají
když potom dolů padají
dech nad tím zůstane stát
jak moc mě chtělo by se smát
když i pan Čas zastaví se na rohu
a blýská svou hlavou lysou
vy jen se smějte - já nemohu

Můj úsměv ten lysý lotr vzal
a s ním i tebe milá má
když s tebou mi štěstí odebral
a zavřel je posměšně v hodinách

Ručičky tikají stále pomaleji
a přichází bezmocnost té chvíle
kdy všechny výkřiky míjejí se cíle
a jediný klíč je tvoje jméno
Tak prosím, pomoz mi, má Máří Magdaléno
dokud pan Čas stále blýská na rohu
dřív než se utopím v beznaději
pomoz mi vyplavat - sám nemohu

(Tak prosím, lásko, zas
najít si mě zkus
vždyť tohle není
lovesong,
ale blues)

(21.12.)

---
Medusa jistě pochopí...

Dodatečně si uvědomuji, že je tam několik prvků od Skácela, Blatného a Hraběte...

Alespoň vy buďte šťastni
F

2 komentáře:

  1. Mám takovou skromnou, ale pro mne důležitou otázku...
    V kolik hodin bylo toto blues napsáno?
    Děkuji Ti za vše... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vlastně už dneska - asi čtvrt hodiny po půlnoci...
      Ale to blues mi kolovalo v krvi už asi od jedné (odpoledne)...

      Nemáš zač :-)

      Vymazat