Körsbärs

Prosím, buďte shovívavý a odpusťte mi trochu toho klišé.

Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.                  To je ta notorika... A teď ta část, kterou mám dost rád:

O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.

Jezero hladké v křovích stinných

zvučelo temně tajný bol,

břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných

bloudila blankytnými pásky,

planoucí tam co slzy lásky.

Omlouvám se těm, které jsem teď zklamal, protože čekali, že toto se nikdy nestane...
Nechtěl jsem to sem dávat komplet, ale nějak jsem se neudržel a pak už se mi to nechtělo mazat.

Ano, Máj je klišé ze všech nejklišéovatější, ale taky má něco do sebe.

Tak mě to, prosím, nemějte za zlé...

A teď to hlavní...

Májový třešňový speciál.

Mám pocit, že ten stopětkovej objektiv byl stvořen přesně pro focení třešní...

Tahle je pro tebe, A...

Mějte se rádi!

Milujte se a množte se!

Fiach