31. 5. 2012

Auuu!

Mám chuť výt...
Teskně, dlouze...
Výt jako osamělý vlk volající smečku...
Já ale nevolám smečku. Chtěl bych výt, abych přivolal jediného konkrétního vlka...
Tak, abych s ním mohl sdílet své teritorium. Abych s ním mohl sdílet všechen čas...

Stačí myšlenka na víkend u Nového Boru a vyju a vyju...
Tak daleko!
A tak volám...

No nic, přicházím vám zvěstovat další simulace Péráka:






A pak hlavně to, z čeho mám daleko větší radost - palec.
Vznikl asi během tří minut jako rychlá skica při uklízení...


Jsem rád...
Dnes jsem se vrátil z Prahy, otevřel skříňku a zjistil jsem, že to, co dělám, není úplná blbost... 
Že dělá radost, že těší, že to nakonec nebylo zbytečné...
Jsem tak rád...

A mám hroznou chuť výt nebo rovnou vyběhnout do noci...
Auuu!

Dnešek byl krásný.

Krkavec je vlkem oblohy!
Auuu!
Fiach

1 komentář:

  1. Ráda čtu tvoje články, jsou tak nějak uklidňující...

    A jsem opravdu šťasná, že alespoň někdo v mojí blízkosti se úplně depresivně nezbláznil... Toť vše. Co víc ti říct. :)

    OdpovědětVymazat