16. 4. 2012

Na útesu

Stál jsem na útesu
a koukal za obzor
vítr bičoval moji tvář

Šel jsem větrem kapek
táhlo mi hlavou
srny běhaly kolem neskutečnou rychlostí
vlasy byly mokré 
jako trs rašeliníku
slepené k sobě brousili mi tvář

S každým tepem 
obzor stával se zemí která mi
ubíhala pod nohama
stál jsem a kolem míjela alej
asfalt se valil pod nohama

Všechno se najednou oddálilo
vpravo se rozzářilo
okno se rozevřelo

Čas zvolnil na tempo tekoucího medu
do tváře řvaly mi tisíce pozounů
tympány duněly a viola měla sólo
přerušovala všechno zbylé
viola měla sólo

Míjela jsi mé okno s výrazem usmíření
chtěl jsem vyběhnout
ale mé tělo bylo v okovech
řetězy z oceli stáhly mě zpátky
do strnutí

Med zrychlil do trysku antilopy
řetězy povolily
vyklonil jsem se z okna
a volal tě
zem tě odnesla
Stejně jako se otevřelo okno se i zabouchlo

A tak opět stojím na útesu
a koukám za obzor
Vítr bičuje moji tvář

(16.4.)



4 komentáře:

  1. Je to úžasné, až na to, že z toho mám tak trochu pocit, že tě musí něco trápit. Nevím, co by to mohlo být a nechci se do toho moc motat, ale prostě mi to tak přijde. Ne, že bys nepsal tak krásné "melancholicky-psycho" věci už předtím, ale z tohohle to na MĚ prostě crčí...

    No, k té fotce, jsi to ty? Tam nahoře? Je to parádní. Věřila bych ti, že skáčeš, kdybych tě neviděla dneska ve škole... Pokud to ty nejsi, stejně bych tomu věřila. Ale i kdybys skočil, přežil bys, jsi přece superman, nebo snad ne? Přiznej barvu! ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak krásné, že jsi to vycítila... Kdyby mě nic netrápilo, ani netěšilo, kdybych byl úplně čistý, nepsal bych - neměl bych proč.
      Ostatně "melancholicky-psycho" se píše asi nejlíp - skoro každý dokáže napsat litanii, kvalitní básník dokáže napsat krásnou, průzračnou a dojmovou - pozor, ne dojemnou - litanii, ale ti opravdu dobří dokážou psát krásně a průzračně o věcech pěkných a obyčejných...
      Každopádně jsem rád, že je to z toho cítit.

      "Ano, jsem to já. Che che che che." "Fantomas!"
      Bylo to tam kouzelné, tak jsem si prostě musel skočit. A přežil jsem to. Nejsem však Superman. Má tajná identita bude nadále utajena! Ale chystám o tom komiks... :-D

      Vymazat
  2. Je moc krásná...Nemůžu se ale zbavit pocitu,že za tvojí "pochmurnou" náladu můžu částečně já,doufám,že se mýlím.Obdivuju lidi,kteří dokáží tohle napsat,protože já nevymyslím ani hloupej rým :)
    Opravdu dobrá fotka :) B.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji... Jen bych poopravil - nejsem v pochmurnu - jen tak pro pořádek. Jsem spíše v chaosu. Pluji vesmírem, všude kolem mě létají kusy světa a já pozoruji jak se srážejí dohromady, jak vytvářejí nová spojení, a snažím se ovlivnit ty, které se mnou mají něco společného.

      Nejsem si jist, jestli píšeš pravdu, ale věz, že se mýlíš. Neber to jako zlé, neber to jako dobré, ber to jako konstatování...

      A na závěr: myslím si, že to dokáže spousta lidí, tebe nevyjímaje. Jak říkají Evenkové: "V tajze je básník každej."

      Vymazat